Z historie SDH Horní Lideč

 

Založení našeho sboru se datuje od 18. června r. 1911, přihlásilo se do něho 24 členů. Podnět k jeho založení však byl dán již před třemi lety v roce 1908, požárem který zachvátil pět usedlostí, a které téměř lehly popelem. Oheň vypukl asi ve 13.30 hod. ve stodole Filipa Strassmana, tehdy hostinského a majitele hostince č.82, dnes hostince u Pechalů. Přestože byla neděle a lidé byli doma, nebylo možné požár hned v začátcích lokalizovat. Poněvadž bylo hodně sucho a vanul silný jižní vítr, požár se v půlhodině rozšířil a zachvátil rolnickou usedlost Josefa Matůše č.60, Jana Holce č.58, mlýn a pilu Jana Slováka č.56 a kuželnu Antonína Seidla, která stála v zahradě naproti dnešní pošty. Další rozšíření bylo zamezeno díky úsilí občanů, kteří ve velkém počtu přispěchali na pomoc.

Po zvolení výboru promluvil zvolený starosta a také jednatel, aby všichni členové, kteří se do sboru přihlásili, ke každé práci přistupovali s láskou a hlavně při požárech a živelných pohromách, velmi obětavě.Byli také seznámeni s tím, že při schůzích a veřejných cvičeních se nebudou oslovovat pane, ale bratře. Tímto bodem byla tato slavnostní schůze ukončena s provoláním „Zdaru každé další práci“.

   Zvolený výbor brzy jednal s obecním zastupitelstvem, aby byla sboru zakoupena nová čtyřkolová stříkačka s výzbrojí a výstrojí. Obec s tímto požadavkem souhlasila a ruční stříkačku za koňský potah koupila.

 V letních měsících členové prováděli různá cvičení, soutěže a také noční stráže a v zimních měsících navštěvovali hasičskou školu ve Val. Kloboukách, ve které se vystřídali všichni. Za dobu své existence zažili hasiči radostná a veselá léta, bohužel však přišla i léta smutná. Určitě nejtemnější dobou byly obě světové války.

 Po vypuknutí první světové války, jakmile byla vyhlášena mobilizace, muselo narukovat 19 členů sboru. V obci zůstalo pouze 5 hasičů. Z války se již nevrátili 2 zakládající členové a jednatel sboru, učitel, který se vrátil s podlomeným zdravím do svého rodiště, kde za 3 roky zemřel. Za první republiky byla členská základna znovu doplněna na 23 členů a setrvala tak až do druhé světové války.

 Ve dvacátých letech došlo prakticky ve všech sborech k zakládání samaritánských odborů, hlídek nebo stráží. Také v  Horní Lidči  byla v roce 1923 ustavena tříčlenná samaritní stráž. Velitelem nebo četařem této stráže byl Josef Matůš ml. č. 60 a členky Marie Holcová č.58 a Marie Povalačová č.37. Všichni navštěvovali samaritní kurzy ve Valašských Kloboukách.

V roce 1928 byla postavena hasičská zbrojnice s dvěmi garážemi naproti hospody u Pechalů. Na její stavbě pracovali převážně hasiči. V jedné garáži byla umístěna ruční čtyřkolová stříkačka tažená koňmi a v druhé zase bryčka a sáně, kterých se používalo k dovozu lékaře nebo kněze k nemocným.Taky se v tomto roce vybudovala v Horňansku u Fojtů vodní nádrž (kašna) k čerpání vody při hašení požárů v horních částech obce.

Lidčanští hasiči také pomáhali při výstavbě kapličky , u příležitosti tisíciletého výročí úmrtí sv. Václava. Výkop základů začal 7. září r. 1929. Stavba pokračovala dost rychle a za 3 týdny, v sobotu 28. září byla kaplička i posvěcena.

V r. 1934 obec zakoupila pro SDH v Horní Lidči dvoukolovou motorovou stříkačku a  v roce 1937 se do činnosti HS poprvé zavádí práce na úseku CO (civilní obrany), neboť toto období napovídá nebezpečí ze strany Německa.

 Dne 24. září 1938 několik mladších členů sboru uposlechlo mobilizační výzvu a odjelo ke svým vojenským útvarům bránit naši vlast proti fašismu. Po zradě západních spojenců bylo však naše pohraničí fašisty zabráno bez odporu. Všichni vojáci se vrátili do svých domovů.

 Za 2.sv.války byla činnost hasičů velmi omezována. Nekonaly se schůze ani žádná shromáždění, pro přijímání nových členů to nebyla příhodná doba. Musel být  zrušen výraz „hasičské sbory“ a zaveden název „hasičstvo“.

Po válce byla činnost zahájena  valnou hromadou 12.8.1945 na které došlo k oživení starého výboru a byla mu projevena důvěra. V ten den byli také přijati 2 noví členové: Frant. Dubčák a Frant. Plšek. Dále bylo oznámeno, že v příštím roce bude oslava a pietní vzpomínka na Ploštině, kterou vypálili Němci. Na tuto akci byla provedena peněžní sbírka po vesnici, kterou provedli hasiči. Vynesla 7.900,- Kč a byla odevzdána na patřičné místo. Oživla také činnost samaritní skupiny, která po dobu války pomáhala občanům jen tajně.

V roce 1950 jsou hasiči přejmenování na Jednotu požární ochrany a oslovení bratr má být také nahrazeno jiným oslovením. Bylo přijato 9 nových členů Kučný Ladislav, Důbrava Josef ml., Sýkora Ludvík,  Mikulaj Josef ml., Sporek Josef, Brhel Ladislav, Filák František, Povalač Jaroslav, Gargulák František a dvě samaritánky  Ludmila Ševčíková a Marie Mikulajová. V padesátých letech, přijetím mladých členů,  je vidět u hasičů zvýšenou činnost. V roce 1953 došlo opět ke změně názvu organizace na Československý  svaz požární ochrany. Z hasičů se stali požárníci.

45. výročí založení SDH v Horní Lidči v roce 1956, hasiči oslavili otevřením nové zbrojnice, kterou postavili svépomocí.

V roce 1959  byl ZO  SPO  v Horní Lidči přidělen nový požární vůz TATRA  805, který byl vyšší než vjezd do garáže, takže vjezd musel být prokopán o půl metru.

V 50. a 60. letech byly činností hasičů, kromě požární ochrany, také různé kulturní akce, např. hasičský ples, fašanky, prvomájové průvody, taneční zábavy ale také i brigády na vzhledu obce, brigády na kanalizaci a žňové hlídky. Sbor stále trápil nedostatek mladých členů.

Koncem 60. let byl požárníkům přidělen starší cisternový vůz. Pro toto vozidlo však garáž ve zbrojnici nebyla, proto se musela přistavit další garáž. Dále byly zakoupeny hadice, pracovní obleky a siréna na požární zbrojnici.

Počet členů vzrostl v 70.- 80. letech, na 60 mužů, 1 požární družstvo žen a asi 5 dříve narozených žen. Na výroční schůzi v r. 1970 byl zvolen referentem mládeže Josef Bělota, který založil žákovské družstvo a mládeži se věnoval až do roku 1995.

 V těchto letech byl v našem sboru na vrcholu zejména požární sport a naše družstva pod vedením Antonína Ptáčka, byly vždy dobře připraveny k soutěžím, ze kterých přivezli nejedno ocenění. V  soutěži jednotlivců v Prlově se velitel Ptáček v r. 1972 dokonce probojoval do krajského kola v Olomouci.

V roce 1975 se ve sboru projevují potíže. Z čelných míst odcházejí funkcionáři. Předseda a jednatel ze zdravotních důvodů a velitel z důvodu stavby rod. domku a celkové zaneprázdněnosti. Ve svých pamětech br. Slánský píše: „Schopných lidí do funkcí je dost, jen je není možné přesvědčit“. Stále se pokračovalo v boji proti požárům prevencí. Dvakrát do roka se konaly preventivní prohlídky po chalupách, drobných provozovnách i farmě JZD. V represivní činnosti  se připravovali na soutěže muži, dorostenci, žáci a také ti nejstarší, civilní obrana (CO).               

V roce 1976 následovalo přijetí nových členů – Zdeňka Zvonka, Antonína Pechala, Františka Běloty, Stanislava Mišuna, Jana Juřičky, Cecílie Zvonkové, Anny Juřičkové a Marie Ptáčkové. Činnost žáků byla bohatá, ve zbrojnici se scházeli každý týden a na soutěžích mívali dobré umístění.

V 80. letech se hasiči mimo PO, věnovali zejména mládeži. Uspořádali každý rok den otevřených dveří na zbrojnici, pro děti. Vedli různé besedy s žáky a také se aktivně věnovali činnostem družstev žáků a dorostenců. Pokračovali nadále v oblasti kultury, pořádáním zábav, kácení máje,mikulášské obchůzky atd. a brigádami v obci, např. čištěním kanalizací, sběrem šrotu, či brigádami na výstavbě zdravotního střediska.             

V roce 1982 přiděleno do Horní Lidče nové skříňové požární vozidlo AVIA 30 a skříňové vozidlo TATRA  805 bylo vyřazeno. SPO dosáhl počtu 70 členů, z toho 15 žen. Dále je organizováno 1 družstvo dorostu a 1 MP. Z řad členů bylo tenkrát 5 poslanců MNV.                        

Po roce 1989  svaz požární ochrany zanikl a vrátil se název Sbor dobrovolných hasičů a vyšší orgán se bude nazývat Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska (SHČMS).

     U hasičů došlo také ke změnám v náplni práce. Po zániku NF, do které byli zařazeni i hasiči, se přestalo chodit po sobotách na směny. V té době se v Horní Lidči stavělo nákupní středisko, které zůstalo na dlouhou dobu nedostavěné. Přestaly se také provádět jarní a podzimní preventivní prohlídky obytných domů i drobných provozoven v obci a májové průvody. Těchto aktivit se hasiči rádi zřekli.

Na podzim roku 1991 byly provedeny preventivní prohlídky obytných domů, které se začaly provádět pouze jednou za dva roky. Také se v roce 1991 občané usnesli postavit v Horní Lidči kostel, na stavbě kostela pracovali i hasiči – důchodci. 

 Od roku 1993 slaví hasiči svátek svého patrona sv. Floriána  účastí na mši svaté  a každý rok v jiném kostele našeho okrsku. I na sv. Hostýn putují hasiči z celé Moravy každý rok k uctění svého patrona. Pouti se účastní i naši členové ve stejnokrojích.                

V květnu 1993 byla do jednoho požárního vozidla namontována radiostanice a 3 přenosné vysílačky.

90. léta byly ve znamení útlumu činností, hasiči se věnovali hlavně údržbě techniky a výjezdové jednotce. Také mikulášskou obchůzku přenechali sportovcům a pořádali hlavně taneční zábavy a hasičské soutěže.

Nejvíc práce měli naši hasiči v roce 1997, tento rok byl nejenom bohatý na požáry, ale také Moravu zasáhly ničivé povodně. Členové prováděli hlídky u potoka Senice a zasahovali také na rybníku, kde se ucpaly odtoky a voda hrozila přetečením přes hráz. Vyčerpal se zatopený sklep a některým občanům se čistily studny. Cisternou se čistily silnice při rekonstrukci nádraží a podchodu u křižovatky na Lačnov. Na pomoc jsme přispěchali i zaplaveným oblastem u Přerova , za což jsme obdrželi čestné uznání a poděkování. Odznak za práci při povodních obdrželi: Pinka Miroslav, Juřička Jan, Chovanec Zdeněk, Bělota Pavel, Petrůj Karel, Sýkora Roman, Pechal Petr a Povalač Josef.

Na přelomu roku 1999-2000 byla naše jednotka zařazena do pohotovosti se všemi jednotkami, které k tomu byly určeny na přímý zásah.

Na začátku nového tisíciletí naše činnost spočívala především v pořádání společenských a kulturních akcí v obci, dále v pomoci občanům při dovozu vody a čištění studní, při protlačování kanálů, zabezpečení okresní soutěže v požárním sportu jak mladých hasičů, tak i mužů a žen a mužů nad 35 let.

U příležosti oslav 90. let sboru v r. 2001, věnovalo zastupitelstvo obce sboru prapor s darovací stuhou. Také bylo založeno nové družstvo žáků – mladých  hasičů a jejich vedení se ujal br. Pavel Juřička.

V červenci 2002 se hasiči celého okrsku i s prapory účastnili posvěcení nového hřbitova v Horní Lidči.  Podobné akce se náš okrsek účastnil při primiční mši svaté novokněze Jaromíra Zádrapy. Na hřišti v rámci  dětského dne uspořádala naše výjezdová jednotka žákům ZŠ ukázková cvičení.

Po nastolení svobody se každým rokem v Horní Lidči slaví Svatováclavská pouť. I tam se hasiči účastní obsluhy hostů před Kačabarem a večer pořádají taneční zábavu.

     V roce 2006 má naše  SDH 78 členů, z toho 11 žen, družstvo dorostu a MH. Od roku 2007 se připravujeme na přestavbu zbrojnice na výcvikové centrum, spoluprácí s projektovou firmou a  vyklízením staré zbrojnice. Také se na veletrhu v Brně zajímáme o novou techniku

Zajišťujeme také důležité soutěže v oblasti hasičského sportu.

 Vyvrcholením soutěží v roce 2009 bylo pořádání  soutěže O pohár hejtmana Zlínského kraje a následného slavnostního otevření výcvikového střediska s průvodem až k místní zbrojnici. Této výjimečné události se zúčastnil hejtman Zlínského kraje MVDr. Stanislav Mišák, jeho zástupce Libor Lukáš, ředitelka Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje Ing. plk. Jarmila Čičmancová, zástupci obecního úřadu a také někteří poslanci Parlamentu ČR. Součástí tohoto slavnostního aktu bylo i vyhodnocení soutěže O pohár hejtmana Zlínského kraje, kterého se zúčastnila všechna družstva,  včetně družstva z družební slovenské obce Dohňany.